Je Randy obětní beránek?

Ačkoliv muziku Lamb of God neposlouchám (až na několik vyjímek se mi nelíbí extrémní formy metalu), po přečtení rozsáhlého materiálu v aktuálním čísle Sparku jsem došel k názoru, že bych na Rockový svět mohl přidat svůj pohled na celou kauzu. Aby tento článek nebyl příliš dlouhý (stejně bude) budu se zábavě zvané stage diving věnovat v samostatném článku.

Co se vlastně stalo?
Kauzaje už dost mediálně známá a to i mimo komunitu metalových fanoušků, tak tedy pouze telegraficky: V roce 2010 při koncertě skupiny Lamb of God v pražském klubu Abaton měl její zpěvák Randy Blythe brutálně srazit z pódia fanouška, který se pokoušel vylézt ke kapele a provozovat stage diving. Tento fanoušek po zpěvákově ataku dopadl hlavou na beton a 29 dní po koncertě následkům zranění podlehl. Navíc dle mnohých svěděctví měl být Randy velice agresivní i vůči jiným fanouškům, kteří se o stage diving pokoušeli. Po ukončení koncertu kapela, aniž by něco tušila, opustila Českou republiku a věnovala se standardním aktivitám jakoby se nechumelilo.

Další události
Po úmrtí fanouška policie vyslechla zaměstnance pořádající agentury a za účelem výslechů členů kapely požádala o pomoc také orgány činné trestním řízení v USA, ty jí ovšem nevyšly vstříc a tak celý případ „usnul“. Věci se ovšem začaly dít před dalším plánovaným koncertem LoG v Praze. Při příletu celé kapely den před koncertem, tedy 27. 6. 2012 byl její zpěvák na ruzyňském letišti zatčen, obviněn z úmyslného ublížení na zdraví s následkem smrti a umístěn do vazby. Peripetie okolo vazby a složení kauce jsou dost podrobně popsány ve Sparku, a proto se tomuto věnovat primárně nebudu. Spíše mě bude zajímat chování aktérů nešťastného večera a následné reakce na ně.

Chování fanouška
Na koncerty se chodíme pobavit, což jistě měl v úmyslu i fanoušek Daniel. Jeho představou dobré zábavy byl stage diving. No, dobře, je však otázkou, zda pokud publikum vědělo o tom, že si kapela nepřeje provozování stage divingu (což tvrdí český promotér koncertu v rozhovoru ve Sparku), proč Daniel toto přání nerespektoval. I kdyby o zákazu stage divingu nevěděl, šlo podle všech svědectví o jeho opakovaný pokus proniknout na pódium, proboha proč?? Vždyť přece pokud mi dá někdo dvakrát najevo, že se mu moje chování nelíbí, tak už ho opakovat nebudu! Zvláště, pokud je to na koncertě, kam jsem se přišel bavit a ne někoho dráždit (tím méně učinkující kapelu). Daniel tedy musel vědět, že dělá něco, co se nesetká s pochopením a bude to mít pravděpodobně nějaké důsledky. To ale neznamená, že by tyto důsledky měly být tak tvrdé, jak byly. Naopak, neměly a nesměly!

Chování zpěváka a ochranky
Stejně jako se jde rockový fanoušek na koncert bavit, jsem přesvědčen, že kapela, potažmo její zpěvák jde (a má) na koncert rozdávat radost a energii. Chová-li se zpěvák agresivně a nenávistně vůči svým fanouškům, není to určitě v pořádku. Nechtěl-li zpěvák , aby někdo lezl na pódium, tak měl povolat ochranku, ta by výtržníka měla odvést přes pódium a vrátit ho do publika. Případně bych dokázal pochopit vykázání neukázněného fanouška z koncertu. Ten by sice nejspíš nadšený nebyl, ale nestálo by ho to život. Jakékoliv mlácení či srážení z pódia je nepřípustné!

Reakce orgánů činných v trestním řízení
V uvedeném materiálu v srpnovém Sparku se nachází dvě protichůdné informace. Na jednom místě (strana 24, box „Kalendář událostí“) se tvrdí, že policie údajně vyslechla zúčastněné osoby a také požádala o součinnost orgány činné v trestním řízení USA. Na jiném místě (strana 30, box „Pandora’s box“) se toto zpochybňuje a práce police je zde poměrně ostře kritizována. Nevím, nechci hodnotit, které z tvrzení je pravdivé, zaujala mě však věta, kdy se autor boxu Tomáš Marek táže, jaký byl problém zaslat Randymu předvolání k podání vysvětlení. Já se naopak táži, jak by se Randy k tomuto předvolání postavil, zajímalo by ho vůbec nějaké předvolání z nějaké České repubilky (byť podnané prostřednictvím orgánů USA)? Těžko říct, ale vzhledem k tomu, jak je ČR vnímána ve světě, o tom pochybuji. Každopádně proti zadržení Randyho při příletu k nám nic moc nemám, jinou otázkou je uvalení vazby. Byla nutná? Nestačil jen výslech a podání vysvětlení? Otázkou také zůstává, jaké by to vysvětlení po dvou letech od tragédie bylo.

Reakce metalové komunity
V uvedeném materiálu časopisu Spark je také několik zmínek o reakci zahraniční metalové komunity, která v převážné většině vyjadřuje Randymu podporu a odsuzuje postup České republiky. O samotném Danielovi se podle Sparku v převážné většině diskuzních fór moc nepíše, natož aby někdo vyjadřoval lítost nad jeho smrtí. Jde mi z toho mráz po zádech, cožpak nikdo nechápe, že tu mladý kluk zbytečně přišel o život? Komunita vyjadřuje jednoznačné přesvědčení, že zpěvák je nevinný. Neměl by tohle spíše posoudit soud? Jak by se k případu postavila celá komunita, pokud by se prokázala Randyho vina? Obávám se, že by to komunita odmítla akceptovat a stále by hlásala Randyho nevinu a nedotknutelnost – vždyť je přece zpěvák! Brrrr. Nechme tohle posoudit soudu. Napadá mě hypotetická otázka. Byla by reakce metalové komunity stejně hysterická, pokud by se událost stala v jiné zemi, například ve Velké Británii?

Reakce českého promotéra
Z rozhovoru ve Sparku jsem získal pocit, že i zástupce pořádající agentury stojí na zpěvákově straně. Budíž. Zamrazilo mě však, když jsem četl, jak pan promotér tvrdí, že povzbuzování k zábavám typu Stage diving nebo Wall of Death ze strany zpěváka je vlastně neviné hecování a veškerou zodpovědost nese publikum, kapely se to netýká! Brrrr. Souhlasím spíš se Zakkem Wyldem, který říká „…pokud zpěvák povzbuzuje publikum k různým stěnám smrti a podobným hovadinám, měl by být připraven za ně převzít odpovědnost“. To ale není Randyho případ, ten naštěstí nikoho nepovzbuzoval. Faktem je, že pokud si kapela nepřála stage diving, měl to pořadatel dát publiku jednoznačně najevo, například rozmístěním výstražných „cedulí“ s oznámením možných sankcí v případě porušení zákazu.

Závěrem
Rozhodnutí o vině či nevině Randyho Blythea ponechám na soudu. Já jsem na uvedeném koncertu nebyl a tudíž mi nepřísluší právo vynášet jakékoli soudy. Každopádně doufám, že ať už výsledek bude jakýkoli, tak bude podložen takovými skutečnosti, které nebudou dávat důvod k jeho zpochybnění. Závěrem ještě poznámka k českým bulvárním médiím, která Randyho častovala poznámkami typu: „metalové zvíře“ a snážili se v soudružském duchu vrhnout špatné světlo na celý metal. Mám pro ně následující vzkaz: HUDBA ZA TO NEMŮŽE!!!

P.S.: V době kdy příspěvek píšu, je Randy Blythe propuštěn z  vazby a odletěl zpět do USA. Příspěvek byl napsán pomocí materiálu časopisu Spark 8/2012