Milan Princ: Marion & Damiel

Milan Princ: Marion & Damiel

Milan Princ: Marion & Damiel

Text: Luboš Hnát
Foto: Obal CD

MILAN PRINC je bezesporu jedním z našich nejvýraznějších textařů. Písně s jeho texty mají ve svém repertoáru mají například Aneta Langerová, Bílá nemoc a zejména Roman Dragoun. Na přelomu srpna a září vydal Milan Princ již své třetí autorské album s názvem Marion & Damiel.

Stejně jako na svých předchozích albech spolupracoval textař i nyní s předními českými hudebníky, jako jsou Michal Pavlíček, Roman Dragoun, Filip Benešovský, Ondřej Pomajzl či Ondřej Klímek, který pro polovinu desky složil hudbu a čtyři písničky také nazpíval. Celé album spojuje téma smrti a andělů vyjádřené výtečnými Princovými texty.

Autorovi se v některých textech podařily opravdu mistrné obraty, např. „ (…) z rádia hlásily neznámé hlasy prázdno / já brzy po ránu jsem svatou knihu schoval / a sklence bezedné dostal jsem se na dno“ (skladba Poslední – zpěv Jiří Křivka). Také muzikantské výkony jsou na albu v pořádku. V písničce Ježek v kleci (zpěv Ondřej Klímek) dominuje kytara Michala Pavlíčka, kterou posluchač pozná, jak se říká „na první dobrou“.

Princovu albu však škodí jeho stylová rozháranost, písničky jsou „každý pes jiná ves“. Počítání (zpěv Karel Vošta) má nejblíže k moderní elektronické hudbě. V již zmíněné skladbě Poslední zase posluchač slyší reggae rytmus a titulní Marion & Damiel (zpěv Ondřej Klímek) je jakousi variací na šanson. Mimochodem, píseň je inspirovaná filmem Nebe nad Berlínem. Za rockovou by se dala označit snad jedině Tváří v tvář, kterou zpívá Borek Nedorost.

Mnohem větším problémem alba jsou nevyrovnané pěvecké výkony. Některým zpěvákům jakoby nešly Princovy texty do úst, nejvíce to je znát v případě. Jiřího Křivky. Nejlepším zpěvákem na desce je určitě Roman Dragoun, následovaný Davidem Stypkou. Srovnání s nimi ještě snesou Borek Nedorost a Michal Kubelka. Ostatní zpěváci nejsou svými výkony na albu moc přesvědčiví Textům by jednoznačně prospělo, pokud by je zpíval jeden zpěvák. Logicky mě napadá Roman Dragoun, který je za léta úspěšné spolupráce s Milanem Princem takřka „srostlý“.

Vydáno vlastním nákladem