Mimožánrový výlet Milana Schelingera do středověku

aneb Lucrezia Borgia více historická než elektrická

Milan Schelinger a Lucrecia Bogia: Hrej, hudče píseň krásnouu

Milan Schelinger a Lucrecia Bogia: Hrej, hudče píseň krásnouu

Text: Roman Zahrádka
Foto: Monika Baštová
Publikováno: 12. 3. 2014

Pár dní před svou smrtí (30. března 1981) si Jiří Schelinger do svého deníku poznamenal: „První vstoupil bratr Jan, za ním jsem vhopkal do lokálu já, třískaje do citary a vyluzuje temné vskřeky.“ Přesně tak popisoval gotickou taškařici, kterou s bratrem Milanem sehráli v přestrojení za krysaře a mnicha se svícemi a kytarou v setmělé hospodě pro své přátele z řádu Regula Pragensis (Řehole pražská), kteří se sdružovali kolem samizdatového časopisu Lázeňský host. Kdo tehdy mohl tušit, že je to Jirkovo poslední vystoupení… A nyní, přesně po třiatřiceti letech se Milan Schelinger nechává hudebně unášet na podobné vlně plné středověkých motivů a nálad. Dokazuje to zatím jeho poslední deska Hrej, hudče, píseň krásnou, kterou natočil se skupinou Lucrezia Borgia a na níž se autorsky podílí převážně s Antonínem Macečkem.

Jde o kolekci celkem šestnácti historizujících folkrockových písní, přičemž většina z nich byla napsána přímo pro tohle album. Mnozí se proto ptají, zda by do těchto vod zabloudil i Jirka, který na konci své kariéry koketoval s myšlenkou, že se po natočení přelomového alba Zemětřesení, které bohužel nikdy nevyšlo, pustí do symfonické básně na Tibetskou knihu mrtvých, a dalších filosofických směrů, které zakomponuje do své hudby. Jak později s oblibou říkával František Ringo Čech: „Já to tlačil do přímočařejšího rocku – do Black Sabbath, a Jirka byl zase takový Frank Zappa.“ Zavolali jsme tedy Milanu Schelingerovi, který s bratrem prožil půlku svého života a odehrál s ním poslední stovku koncertů, abychom se zeptali na jeho názor a novinky k jeho nové desce, která se bude zanedlouho křtít v den Jirkova skonu.

Jak ke spolupráci s projektem Lucrezia Borgia došlo?
„Před lety mě oslovil Tonda Maceček, který je velkým fandou bráchovy hudby, abych s ním natočil několik věcí pro rockovou operu Valpuržina noc, na které jsem si zazpíval například se Zdeňkem Klukou nebo Frantou Segrádo a která vyšla na CD u Indies Happy Trails. Jedna z věcí z tohoto alba (skladba Pár posledních přání) se později dokonce dostala na reprezentativní výběr Supraphonu ´Jiří Schelinger – Čas 51:71:81´, která vyšla k nedožitým šedesátinám a třiceti letům od smrti Jirky.  A protože se nám s Tondou Macečkem dobře spolupracovalo, plácli jsme si i na to, že spolu natočíme další, tentokrát mimožánrový výlet, který zní více historicky než elektricky, ale na který jsem mohl tentokrát přispět i autorsky.“

Proč přicházíš na nové desce právě s historickými náměty? Mají nějakou souvislost například s tím, že jsi emeritním předsedou Koruny České, nebo mají dokonce spojitost se zájmy tvého bratra o duchovní vědy a filosofie? “
Přestože měly tyto věci pro Jirku hlubší význam, určitě to nebylo z naší strany nic prvoplánovaného. Žijeme ale v době, kdy se do historie obracíme, abychom se z ní poučili. Ze současnosti se totiž vytratila určitá rytířskost a smysl pro čest. Proto je mi středověk tématicky blízký.“

A ještě jeden postřeh spojený s historií, tentokrát hudební. Na obalu jsi znázorněn co by šašek, podobně jako před lety na LP F. R. Čech 1983. Proč?
„Šašek je důležitá figura u dvora, ale i ve skupině potulných kejklířů. Má výhodu v tom, že se může téměř beztrestně věnovat satiře. S elpíčkem F. R. Čech 1983 jde o spojitost toliko vizuální, ale již tehdy jsme se v Regule Pragensis věnovali kašparství jako středověkému fenoménu a možnostmi jeho aplikování do současnosti.“

Vedle názvu projektu Lucrezia Borgia podle slavné Jirkovy písně z alba Hrrr na ně z roku 1977 má tvoje nová deska s bratrem ještě jednu další paralelu, a to skladbu, podle níž je celá deska pojmenována – Hrej, hudče, píseň krásnou, jejíž Macečkův text vznikl na krásném Jirkově kytarovém motivu k písni I Love You Mädchen krásné, kterou původně otextoval František Ringo Čech. Jak vlastně vznikl tento nápad a chystáš se v budoucnu vydat na svých deskách ještě nějaké další Jirkovy věci?
„Tonda chtěl tuhle věc předělat, protože se svou náladou na desku výborně hodila, ale textově byla svým námětem někde úplně jinde. Proto na ni udělal svůj text. A pokud jde o Jirkovy věci, tak toho v podstatě už není moc, co by nevyšlo. Nechce se mi ale oprašovat některé jeho původní skladby, přestože jsou hudebně krásné, takže jestli s něčím takovým přijdu, tak to bude opravdu ojedinělá záležitost.“

Nemůžu se nezeptat. Fanoušci od tebe přeci jen očekávali rockové album, protože jsi svým zaměřením především rockový kytarista a zpěvák, zatímco ty jim předkládáš historický folk, který se rockové hudby dotýká jen velmi okrajově. Neplánuješ do budoucna návrat ke svým rockovým kořenům? „
Na své poslední desce jsem si hezky zazpíval, dokonce i česko-francouzský duet s francouzskou zpěvačkou Céline Bossu, ale je jasné, že tu není moc věcí, které bych mohl převzít do repertoáru svého bandu, s nímž pravidelně vystupuji. Touto deskou však nic nekončí a naše spolupráce s Tondou dál pokračuje. Dohodli jsme se totiž, že naše další společná deska bude rocková a už teď máme hotových pět až šest nových věcí. Naší představou je udělat jich tak patnáct a z nich pak vybrat na nové album ty nejlepší. Autorsky se na něm budeme podílet oba a rádi bychom jej vydali ještě letos nebo nejpozději příští rok na jaře. Část alba vzniká v Tondově nahrávacím studiu ve Znojmě, anebo u mě na chalupě na Šumavě, kam studio pokaždé na chvíli přestěhujeme. Každopádně nyní se chystáme 13. dubna ve 20 hodin pokřtít nové cédéčko Hrej, hudče, píseň krásnou v pražském klubu Vagon, kde z něj zahrajeme asi čtyři až pět věcí a další můj a Jirkův repertoár. Spolu se mnou zde vystoupí jak Lucrezia Borgia, tak Milan Schelinger Band. Takže, kdo má moji a Jirkovu hudbu rád, přijďte, určitě vás rádi ve Vagonu uvidíme.“

Díky za rozhovor.

Diskografie:
Singly: Má sestra je tabu/Cesty (M. Schelinger/F. R. Čech) 1982, Třešňová nálada (I. Sekyra/E. Krečmar)/Marathon (M. Schelinger/F. R. Čech) 1983
František Ringo Čech – 1983 (1983)
Jiří Schelinger – Holubí dům (1991)
Plastic People of the Universe – Hovězí porážka (1992)
Brichta + Doležal + Henych + Smetáček – Zemětřesení (1993)
Milan Schelinger – PF 2000,- (1996)
Projektil – Zpátky do zahrady ticha (The Best Of) (1998)
Jiří Schelinger – Lupič Willy (Rockový komplet 1976-80) (1998)
Brichta + Doležal + Henych + Smetáček – Zemětřesení živě (2001)
Kompilace Všem tichejm bláznům (2002)
Lucrecia Borgia – Valpuržina noc a Rytířské elegie (2010)
Jiří Schelinger – Čas 51:71:81 (2011)
Milan Schelinger – PF 2000,- (reedice) (2012)
Milan Schelinger a Lucrecia Borgia – Hrej, hudče, píseň krásnou (2013)