Radka Červinková: Dan Horyna – Přežil jsem sám sebe

Radka Červinková: Dan Horyna – Přežil jsem sám sebe

Radka Červinková: Dan Horyna – Přežil jsem sám sebe

Text: Luboš Hnát
Foto: Obálka knihy
Publikováno: 4. 5. 2020

Doslova žhavou novinkou na našem knižním trhu je publikace nazvaná Dan Horyna – Přežil jsem sám sebe, kterou slavný zpěvák, rocker a existenciální terapeut DAN HORYNA napsal s novinářkou Radkou Červinkovou. Jejich společné dílo vydalo pod značkou Cosmopolis nakladatelství Grada.

Hned na začátku je třeba říct, že tato kniha není primárně o muzice, dokonce si troufnu tvrdit, že hudba hraje v Danově vyprávění vedlejší roli. To ale rozhodně neznamená, že by knížka nestála za přečtení nebo že by byla dokonce špatná.

Zpěvák se rozhodl vzpomínat na svůj život, tak jak ho prožil se všemi vzestupy a pády a komplikovanými vztahy. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny chronologicky a na konci každé je minirozhovor, ve kterém slovy samotného Horyny „se k prožitým událostem vyjadřuji z dnešního pohledu“. Zde bych s Danem možná malinko polemizoval. Obzvláště v úvodních kapitolách jsou rozhovory vedeny spíše v obecné psychologické rovině, osobního pohledu je zde málo, ale opět to není na závadu.

Horyna popisuje své složité vztahy k otci a bratrovi, otevřeně mluví o svých třech rozpadlých manželstvích a vyznává se ze své lásky k mamince a dědečkovi. To vše dělá bez velkých emocí a několikrát zdůrazňuje, že nikomu nemá nic za zlé, snad jedině sám sobě. I to je důkaz, jak velký kus práce na svém rozvoji zpěvák udělal.

Jak jsem již uvedl na začátku, o muzice v knížce pojednává jen hodně malá část a zpěvákova bohatá kariéra je zhuštěna do jedné kapitoly. Jistě by se tahle část Horynova života dala rozepsat dopodrobna, vždyť prošel řadou významných kapel, natočil několik desek a zážitků spojených s hudbou a koncertováním má jistě dost. Leč rozhodl se je do svých memoárů nezařadit, a čtenáři nezbývá než to respektovat. Nejvíce jsou v publikaci rozebrána Horynova drogová období, která byla celkem tři. To poslední ho přivedlo až do léčebny v Červeném Dvoře.

Jistou zvláštností je i fakt, že kniha neobsahuje žádné fotografie a její grafickou část tvoří jednak jednoduché ilustrace coby součást textu a jednak barevné malby. Ty pochází z terapeutických sezení v Červeném Dvoře, jsou soustředěny do obrazové přílohy a jsou doplněny o vysvětlení, v jaké fázi léčby a proč se daná malba používá. Na předsádce knížky se lze dočíst, že autory těchto dílek jsou Bedřich Čermák a Dan Horyna, bohužel není zcela jasné, kdo jaké vytvořil, a čtenář je tak trochu zmaten. Drobnou výtku mám k absenci obsahu, a tudíž i horší orientaci v knize, obzvláště pokud se v ní chcete o pár stránek vrátit.

Rozhodně stojí za to, aby si fanoušci publikaci přečetli. Dozví se z ní, že i rockové hvězdy mohou projít zásadním osobnostním rozvojem, který je jim prospěšný. Ve svém nedávném rozhovoru (viz zde) Dan prozradil, že se čtenáři dozví i nějaké zajímavosti. Těch je v knize víc než dost: například popis Horynovy šestitýdenní vazby. Naopak mi trošku schází vyprávění o jeho sportovní kariéře ‒ pokud vím, byla také ukončena kvůli nějakému incidentu.