Garry Sharpe-Young: Ozzy Osbourne – Příběh jeho kapely

V roce 2011 byly vydány dvě knihy věnující se legendárnímu šílenci a zpěvákovi Ozzymu. Zatímco jeho autobiografie nazvaná jednoduše „Jmenuju se Ozzy“, vydalo NLN popisuje Ozzyho životní příběh. Druhá kniha se věnuje Ozzyho kapele.

Kniha je řazena chronologicky takže první kapitola se nemlže nevěnovat ničemu jinému než Ozzyho u jeho domovských Black Sabbath, v kapitole je zahrnut i první odchod od „Sabatů“ a prvopočátky jeho doprovodné kapely, která se měla jmenovat „Blizard of Ozz“. Další kapitoly pak už naplno popisují vznik kapely od jejíhož původního názvu bylo upuštěno, jak známo tímto původním názvem byla pojemenována první Ozzyho sólová deska. Kniha popisuje okolnostu nástupu různých můzikantů do kaplely, je popsáno kdo, koho doporučil a kdo naopak proti komu vystupoval. To je samo o sobě sice zajímavé, ale zároveň se tu projevuje první slabina knížky, totiž její nepřehlednost, v té záplavě jmen se člověk velmi lehce stratí, kniha totiž popisuje i role muzikantů, kteří s Ozzym prožili jen epizodní část. své i Ozzyho kariéry. Poměrně zajímavé čtení je popis chování Managementu k některým muzikantům. Většina zmíněných muzikantů je také citována, muzikanti tak dávají k dobru své rlzné zážitky a postřehy. Bohužel samotný Ozzy ani jeho management nikde citován není.

Ač na první pohled je kniha docela objemná, osudům Ozzyho kapely je věnována jen její necela polovina. Zbytek tvoří různé přílohy. A tady vidím další slabinu knížky: totiž rozsah příloh je zbytečně velký a často opět nepřehledný. Zatímco část o diskografii je úplně v pořádku, encyklopedický výpis kariéry jednotlivých muzikantů se dá také pochopi. Část nazvaná „Známí a příbuzní – Výběr s Ozzym spřízněných umělců“ je zde vyloženě nadbytečná a nemá v knize co dělat, pouze přispívá k všudy přítomné nepřehlednosti což je vyloženě na škodu. Navíc podkapitola o Black Sabbath je z velké části jen kopií úvodní části knihy.

Posledním problémem, který jde navrub Českému vydání je její neaktuálnost. Události, které kniha popisuje končí rokem 2002, zatímco u nás byla vydána až v roce 2011. Ve světle těchto nedostatků se pak tvrzení, že UFO je Německou kapelou (viz strana 25) jeví jako pouhá formailta.

I přes výše popsané nedostaky kniha poskytuje některé zajímavé informace a stojí za to si jí přečíst.

Vydalo nakladetelství Volvox Globator v edici Evokace v roce 2011.
IBSN: 978-80-7208-809-7