25.7.2026 – Náměstí, Ronov nad Doubravou
Text: Luboš Hnát
Foto: Michal Veverka
Publikováno: 3.8.2026
Etc… zleva: Norbi Kovács, Vladimír Pavlíček, Jaroslav „Olin“ Nejezchleba a Pavel Skála, vzadu: Jiří „Zelí“ Zelenka a Pavel „Houba“ Novák
Pátý ročník multižánrového festivalu Hudba na dlani se uskutečnil v Ronově nad Doubravou. Rockovou muziku zde prezentovali domácí JANOVEC A ČILIMNÍK, kteří zde oslavili dvacet let své existence a pokřtili debutovou desku Oheň a dým. Celou akci zakončila svým výborným vystoupením skupina ETC…
Pro pořádek uveďme, že na festivalu ještě zahrály dechovka Vysočinka a bluegrassový Wyrton s Pavlínou Jíšovou coby hostem. Název akce odkazuje na film Městečko na dlani, který se podle stejnojmenné knihy Jana Drdy v Ronově ve čtyřicátých letech minulého století natáčel.
Sestava Janovce a Čilimníka se před několika lety ustálila v tomto složení: David Lebduška (zpěv, klávesy), Jan Jaroš (klávesy, zpěv), Břetislav Oliva a Václav Antonín Sýkora (kytary), Alexandr Frei (basová kytara) a Evžen Lebduška (bicí, vokály). Pro svůj koncert si tahle partička připravila několik překvapení. Především si pozvala všechny ty, kteří s ní v minulosti někdy hráli. Miroslav Florián (basová kytara) byl dlouholetým členem, Robert Frei (kytara) a Pavel „Houba“ Novák (basová kytara) klukům tu a tam vypomůžou, když některý z nich nemá čas.
Janovec a Čilimník – zleva: Břetislav Oliva, David Lebduška a Václav Antonín Sýkora, vzadu: Jan Jaroš, Evžen Lebduška a Alexandr Frei
Kapela si jako otvírák zvolila vlastní písničku Už bude šest. Pokud se nepletu, je tahle veselá skladbička úplně prvním autorským počinem Janovce a Čilimníka. Poté už došlo na coververze, kterých má kapela v repertoáru většinu. Ze zahraničních klasik došlo například na Talk To Your Daughter. Ta se dočkala mnoha zpracování. Jejím původním autorem je J. B. Lenoir, který ji složil v roce 1955. Chybět nemohla ani Stormy Monday od T. Bone Walkera. Mimochodem, jako jediná předělávka se dostala na desku Oheň a dým. Z českých jsme si mohli poslechnout třeba Prokopovo Blues o víkendu od kterýho jsem si tolik sliboval nebo Táhne mi na čtyřicet od Krausberry. V obou si pohostinně zahrál Míra Florián. Na Čůrky zase přišel Robert Frei. Ještě než došlo na onen očekávaný slavnostní okamžik – tedy křest –, zazněla další vlastní písnička, tentokrát titulní Oheň a dým.
Pak už se na pódiu objevili kmotři alba Jaroslav „Olin“ Nejezchleba a Norbi Kovács. Po nezbytných proslovech se mohlo zase hrát. Oba se ke kapele přidali na Věci kolem, které výborně zazpíval Olin. Norbi se pak zdržel ještě na Pickettovu Mustang Sally. Zpěvu se ujal Honza Jaroš a kytarovou formaci doplnil ještě Robert Frei. Na scéně tedy byli hned čtyři kytaristé. Poslouchat Roberta s Norbim, jak se doplňují a místy i trumfují ve svých sólech, byl skvělý zážitek. Pro mě šlo o naprostý vrchol koncertu.
Janovec a Čilimník – zleva: Břetislav Oliva, David Lebduška a Václav Antonín Sýkora, vzadu: Jan Jaroš, Evžen Lebduška a Miroslav Florián
Protože celá akce nabrala mírné zpoždění, musel být ohlášen konec skvělého koncertu. Jenže publikum si za vydatné podpory moderátorky večera vynutilo přídavek. Tím se stal vlastní Tmavomodrej sníh.
Norbi Kovács, Břetislav Oliva a Robert Frei
Jako bájný fénix z popela povstala před několika lety skupina Etc…, která od té doby křižuje česká města a připomíná méně známé písničky, které v éře Vladimíra Mišíka na koncertech moc často (pokud vůbec) nezněly. Sestava je samozřejmě jiná než v dobách největší slávy kapely. Tvoří ji ostřílení muzikanti: Jaroslav „Olin“ Nejezchleba (zpěv), Pavel Skála a Norbi Kovács (kytary), Vladimír Pavlíček (housle), Pavel „Houba“ Novák (basová kytara) a Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí, vokály). Stálým členem je ještě Pavel „Pája“ Bohatý (zpěv), jenže ten v Ronově chyběl, a tak vokální party, až na jednu výjimku (Jako koni, kterou zpíval Zelí), připadly Olinovi.
Kapela se na pódiu objevila až po desáté hodině večerní. Olin měl sice zpočátku obavy z policejní hodiny, ale ukázalo se, že ta v Ronově tentokrát neplatila. Koncert tedy mohl v klidu začít a zhruba po hodině a půl nerušeně dospět i do svého konce.
Etc… zleva: Norbi Kovács, Vladimír Pavlíček, Jaroslav „Olin“ Nejezchleba a Pavel Skála, vzadu: Jiří „Zelí“ Zelenka a Pavel „Houba“ Novák
Poslechli jsme si například Relativistický zádrhel, Slova, Honduras či Za vodou, kterou složil Stanislav „Klásek“ Kubeš a vtipný text napsal Marek Eben. V jakém šly pořadí, si už nevzpomenu, ale ono je to vlastně úplně jedno. Důležité je, že všechny vyzněly naprosto perfektně a publikum je zaslouženě odměňovalo velkým potleskem.
Došlo i na Doteky, které obvykle zpívá Pája Bohatý. Tentokrát se jich ujal Olin. Jeho podání se mi moc nelíbilo, ale písnička je to hezká, to zase jo. Zhudebněnou báseň Václava Hraběte Ty II jsem slyšel snad poprvé a úplně mě nadchla. Velkého ohlasu se dočkala instrumentálka Hudba pro nalezené harmonium. Závěr pak již tradičně obstarala juchanda Páteční Cajun a v přídavku zazněla křehká Proč ta růže uvadá.
Festival Hudba na dlani se po všech stránkách povedl. Už teď se těším na příští ročník. Jsem si jist, že pro nás pořadatelé opět připraví nějakou hudební lahůdku.
Celá fotogalerie:
