15.1.2026 – Kultrně komunitní centrum Koruna, Praha-Radotín
Text: Luboš Hnát
Foto: Kultrně komunitní centrum Koruna
Publikováno: 21.1.2026
Livin Free – zleva: Vladimír „Boryš“ Secký, Jan Hradec, Zdeněk „Wimpy“ Tichota a Honza Holeček
Před třinácti lety zemřel bubeník Milan Peroutka, slavný rodák z pražského Radotína. Není tedy divu, že se na něj v této městské části stále vzpomíná. Jednou do roka zorganizují místní koncert k uctění jeho památky. Letos si na tuto událost do Kulturně komunitního centra Koruna pozvali skupinu LIVIN FREE.
Kapelu koncem roku 2018 založil zpěvák a multiinstrumentalista Honza Holeček jako svůj autorský projekt. Vystřídalo se v ní několik špičkových muzikantů, až se v roce 2024 sestava ustálila: vedle Honzy jsou v ní Vladimír „Boryš“ Secký (tenorsaxofon), Zdeněk „Wimpy“ Tichota (baskytara), Michal „Kolouch“ Daněk (bicí) a Jiří Rambousek s Janem Hradcem alternují u kytary; v Radotíně hrál druhý jmenovaný. Houslistka Eliška Dvorská se s Livin Free na pódiu objevuje coby stálý (a častý) host – tentokrát s nimi odehrála druhou polovinu koncertu.
Začátek byl naplánován na devatenáctou hodinu, kapela se na místním prostorném pódiu objevila o dvě nebo tři minutky později. Jako otvírák byla zvolena pecka From Cradle To Coffin ze stejnojmenné desky. Livin Free sleduji od jejich úplných začátků, takže mě na jejich vystoupení už máloco překvapí. Tentokrát jsem byl ovšem zvědav na nového kytaristu Honzu Hradce, který s kapelou hrál teprve podruhé, a samostatně vůbec poprvé. Je pravda, že v některých písních by si jeho nástroj zasloužil trochu více zesílit, ale když se dostal do popředí, jako třeba v Mirrors, byla radost ho poslouchat. Mimo to Honza Livin Free oživil také svými pohybovými kreacemi, k nimž se tu a tam přidal i Boryš. Když tuhle dvojici později doplnila i Eliška, bylo o nečekanou zábavu postaráno.
Livin Free – zleva: Eliška Dvorská, Jan Hradec, Michal „Kolouch“ Daněk , Zdeněk „Wimpy“ Tichota a Honza Holeček
Sál uzpůsobený převážně k sezení byl solidně zaplněn, a i když obecenstvo „pouze“ staticky poslouchalo, každou skladbu odměnilo ohlušujícím potleskem. Honza Holeček k většině písní řekl, o čem pojednávají. Třeba Satan Tore His Horns Away z alba From Cradle To Coffin (2024) je příběhem čerta, který zjistil, že zlo na zemi dostoupilo svého vrcholu, a tak šel do důchodu. V kontextu současných světových událostí jde o mrazivě aktuální téma.
Jestliže v první polovině zněly především písně ze zatím poslední desky, ta druhá nabídla převážně skladby z prvotiny Voices From Beyond (2019). Dovolím si vypíchnout Emptiness s velmi těžkým kytarovým sólem. Ve studiu ho nahrál bravurně Luboš Andršt. V Radotíně se o něj postarali Honza Hradec s Eliškou Dvorskou: udělali to tak, že jsem musel smeknout pomyslný klobouk. Eliška svou přítomností nejen potěšila pánskou část publika, ale především svými houslemi, které dokonale ovládá, dodala výrazu kapely nový rozměr.
Livin Free – zleva: Jan Hradec, Zdeněk „Wimpy“ Tichota a Honza Holeček
Bylo by nespravedlivé opomenout ostatní muzikanty. Výborná rytmika ve složení Tichota/Daněk dodala muzice pevný základ. Tenorsaxofon Boryše Seckého ji zdobil ve vyšších polohách a Holečkovo piano dotvářelo pestrou paletu zvuků. Jeho charismatický zpěv uchvacoval všechny v sále. Jedinou věcí, ve které sáhl lídr po akustické kytaře, byla stále ještě novinka Snakes And Ropes, čekající na své vydání.
Výtečný večer vygradoval při Hill Cross Blues, po němž se muzikanti odebrali do zákulisí. Publikum se začalo okamžitě dožadovat přídavku. Po malé chvilce mu byla naservírována Heavy Rain, po které se už v sále rozsvítila světla, což byl signál k cestě domů. Myslím, že nejen já jsem na ni vyrazil velmi spokojen.
Když si nyní celý koncert vybavuji, zjišťuji, že překvapení byla hned dvě: výkon nového kytaristy a skutečnost, že se vystoupení snad poprvé obešlo bez coververzí a kapela si vystačila s vlastními písněmi. Obojí mě velmi těší.
Celá fotogalerie:
