7.7.2025 – O2 Aréna, Praha
Text: Jan Zahradil
Foto: Facebook Lynyrd Skynyrd, Jan Zahradil
Publikováno: 11.7.2025
Lynyrd Skynyrd
Nekorunovaní králové jižanského rocku LYNYRD SKYNYRD se při své druhé návštěvě v ČR (ta první byla v roce 2015 v Plzni) konečně zastavili poprvé v Praze. Přivítala je nadšená O2 Arena, skoro naplněná zdaleka nejen českými fanoušky.
Zlé jazyky občas tvrdí, že dnes už je to pouze „tribute band“ původní legendy. Nesouhlasím. Ano, z těch nejslavnějších sestav, které natočily v letech 1973-77 pět zásadních alb, dnes už nežije nikdo (jedinou výjimkou je bubeník Artimus Pyle, který hrál v LS v letech1975-77 a dnes se věnuje své vlastní, mimochodem skvělé skupině Pyle Tribe). Ale duch sedmdesátkové autenticity stále nesou minimálně dva členové: zpěvák Johnny van Zant, bratr Ronnieho van Zanta, klíčové postavy pro celý vznik a existenci LS. Johnny nastoupil do obnovených LS koncem 80. let a od té doby zde neochvějně třímá prapor rodinné značky. Tím druhým je kytarista „Sioux Indian“ Rickey Medlocke, který hrál v kapele (ovšem na bicí) v letech 1971-72, ještě před jejich nezadržitelným nástupem ke slávě, který zarazila až tragická letecká nehoda v roce 1977. Medlocke mezitím založil jinou legendární formaci, Blackfoot, objevil se nicméně alespoň v jedné skladbě (One More Time) na posledním „sedmdesátkovém“ albu Street Survivors z roku 1977 a do kapely znovu nastoupil v roce 1996, tentokrát na post kytaristy.
Lynyrd Skynyrd jsem viděl posedmé v životě: poprvé v Americe v roce 1994, ještě s původními členy Gary Rossingtonem (g), Edem Kingem (g), Leonem Wilkesonem (bg), Billy Powellem (keys), také s nimi tehdy hrál Mike Estes, u nás později dobře známý ze Skinny Molly. Pak v Německu, v Británii, v Plzni a naposled před pražským vystoupením znovu v Americe, předloni, na úplně stejném místě (Merriweather Post Pavillon). To bylo už po smrti posledního zakládajícího člena, kytaristy Garyho Rossingtona, kterého vystřídal celkem známý Damon Johnson (dříve Thin Lizzy nebo Alice Cooper), a doplnil tak již zmíněného Rickeyho Medlocke a Marka „Sparky“ Matejku (hraje s LS od 2006 a dle vlastních slov nemá české předky, navzdory jménu), aby tradice tříčlenné kytarové armády zůstala zachována.
Jinak bubeník Michael Cartellone hraje s LS od roku 1999 a klávesista Peter Keys (vlastním jménem Pisarczyk) nastoupil za zesnulého Billy Powella v roce 2009. Baskytaristé se v posledních letech střídají u LS jak na běžícím páse, zatím posledním je Robbie Harrington, nastoupil letos. A samozřejmě nemohou chybět sboristky, aktuálně jsou jimi již osvědčená Carol Chase (od 1996) a krásná Stacy Michelle (od 2023). To je sestava, kterou jsme viděli i v Praze.
Nový materiál od dnešních Lynyrd Skynyrd nečekejte. Poslední řadové album, mimochodem velmi dobré Last of a Dyin´Breed, vydali v roce 2012, dnes se na koncertech soustředí už výhradně na sedmdesátkový repertoár. V Praze dokonce vynechali i svoji hymnu Skynyrd Nation (2009), kterou jako jedinou z novější tvorby přece jen semtam zahrají. Takže šlo sice o nostalgické, ale zároveň energické vzpomínání na jednu etapu rockových dějin, která je dnes už pravděpodobně definitivně uzavřena. Nutno zdůraznit, že scéna byla pojata opravdu bombasticky, včetně úvodního videa, v němž se zjevily floridské bažiny s aligátory, černobílé záběry z prvních zkoušek a koncertů i stará dřevěná bouda Hell House nedaleko Jacksonville, v níž nacvičovali repertoár (a po níž pojmenovali také svoji signaturní jižanskou whiskey, jejíž celou láhev jsme s pár přáteli v rámci přípravy těsně před vystoupením vypili). Na megaobrazovce se vzpomínalo na všechny nebožtíky, co kapelou prošli (nejvíc samozřejmě na Ronnieho a Garyho), vlála americká i česká vlajka, ta jižanská ovšem už jen v publiku.
Navštívit koncert Lynyrd Skynyrd je svého druhu společenská událost pro konzervativní rockové labužníky, kteří dostanou vrchovaté porce svých oblíbených pokrmů naservírovány v prvotřídní úpravě a s odpovídajícím servisem. Nevím jak vy, ale já si to rád dám vždycky znovu líbit. Lynyrd Skynyrd jsou jednou z mála kapel, co mě doprovázejí celým mým dospělým životem.
A ted´už nepřekvapujíci setlist (bez nároku na správnost pořadí)
Workin´for MCA
What´s Your Name
I Know a Little
That Smell
Saturday Night Special
Down South Jukin´
Gimme Back My Bullets
Cry for the Bad Man
The Needle and the Spoon
Tuesday´s Gone
Simple Man
Gimme Three Steps
Call Met he Breeze
Sweet Home Alabama
Freebird
A statistika:
1 skladba mimo řadovou diskografii (Down South Jukin´, 1973)
4 skladby z alba „Pronounced Leh-nerd Skin-nerd“(1973)
3 skladby z alba „Second Helping“(1974)
1 skladba z alba „Nuthin´Fancy“(1975)
2 skladby z alba „Gimme Back My Bullets“(1976)
3 skladby z alba „Street Survivors“(1977)
1 cover (Call Me the Breeze, vyšlo pouze na live albech)
