Bezejmenná kapela u Prince Mioslava

1. 6. 2020 – U Prince Miroslava, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto, video: Jiří Kaprálek
Publikováno: 9. 6. 2020

Zleva: Karel Jenčík, Jan Volný, Jiří Milota, Honza Holeček, zády: Paul Kowacz

Zleva: Karel Jenčík, Jan Volný, Jiří Milota, Honza Holeček, zády: Paul Kowacz

Dlouhé tři měsíce trvala nucená koncertní pauza. Naštěstí se začíná blýskat na lepší časy a alespoň menší akce si již mohou fanoušci dopřát. Jedna taková se konala v restauraci U Prince Miroslava v pražských Radlicích.

Zahrála tady bezejmenná kapela, ve které se sešli Jan Holeček (zpěv), Paul Kowacz a Jiří Milota (kytary), Jan Volný (baskytara), a za bicími seděl matador naší rockové scény Karel Jenčík. Ještě než tahle parta spustila, vystoupil Honza Holeček sám s kytarou, aby malým recitálem ukázal publiku i svou akustickou tvář.

Zahrál pět písniček, mezi kterými nechyběl velký hit Neila Younga Old Man. V Holečkově podání zazněla i méně známá: Say It Ain’t So od Murraye Heada a nechyběla ani fantastická Melissa z repertoáru The Allman Brothers Band. Všechny písně měly v Holečkově podání jedinečnou atmosféru, jeho akustická poloha byla pro všechny. kdož ho znají pouze z kapel Energit, Afteglow či Livin Free, příjemným překvapením.

Honza Holeček

Honza Holeček

Po malé chvilce nutné na pódiové úpravy přišel čas na pořádný bigbít. Tahle parta spolu hrála úplně poprvé, a tak není divu, že na jejím repertoáru byly výhradně předělávky hitů šedesátých a sedmdesátých let. Zazněly takové evergreeny jako Sunshine Of Your Love, All Right Now nebo Walk In My Shadow.

Publikum spontánně reagovalo na každou z nich. Na všech byla vidět radost, že jsou zase na koncertě i že se zase mohou normálně potkávat. Týkalo se to jak muzikantů, tak jejich fanoušků. Na setlist se dostala i beatlesovská Come Together.

Zleva: Paul Kowacz, Karel Jenčík, Honza Holeček, Jiří Milota, vzadu: Jan Volný

Zleva: Paul Kowacz, Karel Jenčík, Honza Holeček, Jiří Milota, vzadu: Jan Volný

Navzdory tomu, že spolu skupina vystupovala poprvé (a kvůli vytíženosti jednotlivých členů dost možná i naposledy), působila neuvěřitelně sehraně, ale nešlo vlastně o žádné překvapení, neboť všichni jsou výborní muzikanti a velcí profesionálové.

Poté, co si kapela dopřála krátký čas na oddech, energická jízda pokračovala mistrně zahranou hendrixovou Hey Joe, která byla věnována nedávno zesnulému, v Čechách žijícímu zpěvákovi a kytaristovi Danimu Robinsonovi. V písni bylo radost poslouchat Karla Jenčíka, který předvedl svůj bubenický um. Efektním kytarovým sólem se blýskl Paul Kowacz.

O zpěvu Honzy Holečka jsem už napsal mnoho superlativů, také tento večer si Holeček za svůj výkon, při němž nikdo nepochyboval o jeho mimořádném talentu, zasloužil absolutorium. S blížícím se koncem se dostalo i na rockové klasiky, jako jsou Smoke On The Water a Jumpin‘ Jack Flash, která zazněla ve zkrácené verzi, neboť bylo nutné dodržet zavírací hodinu.

Zleva: Paul Kowacz, Karel Jenčík, Honza Holeček, vzadu: Jan Volný, Jiří Milota

Zleva: Paul Kowacz, Karel Jenčík, Honza Holeček, vzadu: Jan Volný, Jiří Milota

Byl to perfektní zážitek, jehož jedinou chybou byl rychlý konec. Nezbývá tedy než si přát, aby byla zrušena i poslední koronavirová opatření, a my se mohli bez omezení radovat ze skvělé muziky.