Obal knihy
Text: Luboš Hnát
Foto: Obal knihy
Publikováno:
V roce 2024 vyšla encyklopedická publikace Česká rocková alba s podtitulem Zákazům navzdory 1969–1989 a věnovala se zejména undergroundu a alternativní scéně. Vloni ji následovala kniha Česká rocková alba 2 má tentokrát podtitul nahrávky z let 1969–1986. Její autor JAROSLAV REIDEL si v ní vzal na paškál rockový mainstream. Svou recenzi netradičně začnu právě druhým dílem. Hlavní důvod je, že mi jeho téma je bližší, proto jsem mu při čtení dal přednost.
Práce rozebírá více než čtyři desítky alb, které vznikly v letech uvedených v titulu (pozor, nemusí se shodovat s rokem vydání). Kromě toho je popisováno množství singlů a nejrůznějších výběrů. Z tohoto pohledu bych na autorově místě nehovořil pouze o albech, protože ta má většina čtenářů včetně mě spojená s tak zvaným elpíčkem.
Logika velí knihu uspořádat podle nějakého klíče. Dlouho jsem si myslel, že jím je chronologické hledisko, ale časem jsem zjistil, že to není tak docela pravda, a protože abecední řazení také chybí, zůstal mi systém knihy záhadou. Je to sice škoda, ale nejedná se o nedostatek, který by snižoval informační hodnotu práce.
Je třeba říct, že se nejedná o klasické recenze, ale spíše o jakési příběhy popisovaných nahrávek, které jsou hojně protkány citacemi z dobového tisku i samotných hudebníků. V některých případech jsme seznámeni i s texty vybraných písní. Dozvíme se také hodně zajímavostí z kapelního života, koncertů, kontextu doby i samotného procesu nahrávání daného titulu. Ještě, než se do těchto pasáži začteme, jsme seznámeni s veškerými statistickými údaji jako jsou: datum vydání i samotného nahrávání, seznam i autorství skladeb, přehled všech muzikantů včetně hostí. Autor jde dokonce, tak daleko, že uvádí životní data významných muzikantů a adresy nahrávacích studií. Tady musím Reidelovi vytknout určitou nedůslednost: někdy je uvedena úplná adresa, jindy pouze její část, přitom jde o jedno a totéž místo, myslím, že by nebyl velký problém tyto údaje sjednotit.
U publikací tohoto typu se lze jen obtížně vyhnout opakování některých informací, nevyhnula se tomu ani Reidlova práce, ale vzhledem k tomu, že se v kapelách muzikanti často prolínali dají se nad tímto neduhem přivřít oči.
A o jakých, že nahrávkách se můžeme dočíst? Vyjmenovávat je všechny nemá smysl, takže jen namátkou: jde o desky bytostně rockové jako: Prokopovo Město ER, flamengovské Kuře v hodinkách, Od Jiřího Schelingera je popsána celá diskografie včetně nevydaného Zemětřesení. Snad proto autor popisuje také stejnojmenný projekt, který vznik až v roce 1993 a pod hlavičkou Zemětřesení 2 v roce 2023 vyšlo dvojalbum Zemětřesení: Finále. Tato etapa z mého pohledu do knihy nepatří. Naopak Dialog s vesmírem od Progres 2 je zde uveden zcela právem. Hojně je zastoupená jazzrocková scéna: Situace na střeše (Combo FH), Piknik (Energit). Naleznete zde také čistě jazzovou V Holomóci městě, kterou nahrál Emil Viklický, což autor vysvětluje účastí Luboše Andršta v některých skladbách.
Je však poctivé také napsat, že spousta důležitých desek naší rockové historie chybí. Například: cokoliv od Olympiku či brněnských Synkop, rád bych si také přečetl o Třetí knize džunglí (Progres 2). věřím, že na všechny dojde v příštím díle, který autor v textu již ohlásil.
Obrazovou přílohu tvoří obaly popisovaných nahrávek. Bohužel pouze v černobílém provedení. Knize by určitě prospěla barevná grafika, také dobové snímky jednotlivých skupin, by Reidlovu práci kvalitně posunula na vyšší úroveň.
I přes výše uvedené výhrady je kniha publikace hodnotným příspěvkem do české rockové knihovny, žádá si však, aby byla rozšířena o další díly.
