Slash, Venefica

Velký sál Lucerny, Praha, 11. 2. 2013

Jelikož jsem měl tu možnost dostat se na koncert rockové legendy Slashe, tak mě Dědek okamžitě zaúkoloval napsat report z tohoto koncertu. Nejsem žádný spisovatel, ale budiž (takže prosím nekamenovat). Již začátkem článku musím konstatovat, že z mého pohledu se jednalo o jeden z nejlepších koncertů, jaký jsem kdy zažil (a to musím říci, že jsem byl na dost různých akcích).

Jako předkapela od 20:00 vystoupila Venefica s krátkým setem a poté už to, na co jsme všichni čekali. Od 21:00 Slash s Mylesem Kennedym a doprovodnou kapelou The Conspirators.

Předkapela Venefica byla pro mě velká neznámá. Ale kluci se toho zhostili více než dobře. Jak jsem později našel na webu, označují se jako hráči progresivního rocku/metalu s příměsí funku, rapu i hardcoru, ale z toho co jsem slyšel (a viděl), mě přišli metalisti jak poleno. Jejich poměrně dlouhé skladby byly proloženy mnoha sóly s vůbec ne špatným podáním. Oba kytaristi na pódiu řádili o sto šest a předvedli opravdu parádní šou (jeden hrál na osmimistrunnou kytaru, kterou v některých pasážích střídal s akustikou). Celkově jejich set byl tedy laděn v tvrdším podáním a moc dobře se poslouchal. Jen mě trochu překvapilo zařazení písně „You give love a bad name“ od Bon Jovi asi v půlce jejich představení, když hráli celou dobu své písně, poměrně tvrdšího ražení. Ale což, i tak jsem byl po jejich vystoupení příjemně nalazen na hlavní hvězdu večera.

Předem se musím přiznat, že novou Slashovu desku „Apocalyptic Love“ moc neznám, tak jsem byl trochu v napětí, jak na mě budou působit nové písničky pro mě víceméně neznámé. Zato ale první desku „Slash“ mám naposlouchanou více než dobře, stejně tak jako alba Guns N´Roses. Přeci jen člověk si koncert užije mnohem víc, když si každou píseň může notovat s kapelou.

A tak jedem! Úvodní píseň „Ghost“ ze staršího alba, paráda. Pak následovala píseň z nového alba (název bohužel…) a zase starší kousek. Takto se to střídalo prakticky celý koncert, což vedlo k mé naprosté spokojenosti. Nikdy nezazněly za sebou dvě písně, které bych neznal. Jako starší kousky střídal tvorbu GnR a své první album. V první části můžu ze starších věcí od GnR uvést třeba „My Michelle“ a „Nightrain“. Z alba „Slash“ zaznělo „Back from Cali“, „Gotten“, ale i „Doctor alibi“, při které v originále hostuje Lemmy Kilmeister, zde se ale zpěvu více než dobře zhostil basák Todd Kerns.

To se už začal večírek pořádně rozjíždět. Ve vyprodané Lucerně bylo opravdové peklo! Ať už teplotou, tak i atmosférou. Přišlo mi, že i protagonisti si začali svůj koncert řádně užívat. Oba (Myles i Slash) začali více mluvit a celkově se i každá písnička tak trochu protahovala oproti své albumové verzi. Slash přidával a prodlužoval sóla téměř v každé písni a objevily se i ryze instrumentální skladby.V tomto okamžiku bych měl malou výtku. Hrála se nějaká pomalejší píseň (opět nevím, co přesně), následována dlouhou instrumentální skladbou (což není špatné, ale diváci si to užívali o poznání méně) a za ní píseň „Rocket Queen“ od GnR extrémě natáhlá, kde před poslední refrén vložili snad 10minutový jam!! Dle mého názoru zde bylo až moc instrumentálních pasáží za sebou, což na mě působylo trochu únavně. Nutno ještě dodat, že když se nezpívalo (nebo zpíval Todd) bral do ruky kytaru i Myles.

Ale pak se vše opět rozjelo ve starých kolejích. Staré fláky střídaly opět písně nové. Například pomalejší „Starlight“ vystřídána skladbou „Halo“ (tu jsem z nového alba znal, ale překvapilo mě, o kolik bylo lepší živé podání). Vše perfektně odsejpalo, prostě párty jak má být!

Závěr koncertu byl věnován písním, které prostě nemohly chybět. „Sweet child o‘mine“ naprostá bomba, následovala „Anastasia“ (nebo to bylo obráceně??) opět řádně natáhlá (ale zde to působylo moc dobře), prostě Slash dával na obdiv své umění. Poslední píseň byla, bych řekl, „Apocalyptic love“ (ale jistej si opět nejsem). A rádoby konec. Samozřejmě všichni čekali na přídavek a ten přišel záhy. Ovšem byl to přídavek s velkým P! Dvě písně, při kterých se rozjelo peklo v pekle! Ještě aby ne, byly to prověřené fláky od GnR. První „Welcome to the jungle“ (u zpěvu opět Todd a Myles u kytary) a druhá „Paradise city“, prostě závěr jak má být!

Celý set trval bezmála dvě hodiny a jak už jsem uvedl na začátku, odcházel jsem naprosto spokojenej (a unavenej a zpocenej jak pr..se) s bombovým zážitkem, na kterej jen tak nezapomenu. Jestli se tu Slash objeví ještě někdy v budoucnu, musím říct, že nebudu váhat ani chvilku.

PG