David Comfort: Rocková kniha mrtvých

Ačkoliv jsem tuhle knihu dočetl už před nějakou dobou, pro samé koncerty jsem neměl čas o ní napsat článek. Tak to musím udělat hned, než zase vyrazím na muziku. Na příští týden už mám zase nějaké naplánované, nechte se překvapit.

Knížka se jmenuje Rocková kniha mrtvých a její podtitul zní: Sedm osudových cest k nesmrtelnosti. Když jsem jí dočetl, napadlo mě, že místo slova „mrtvých“ by tam mohlo být třeba: magorů, feťáků, alkoholiků, bláznů, nebo cokoliv podobného. Obsahem je sedm příběhů, sedmi rockových velikánů (z mého pohledu toto tak úplně neplatí pro posledního z vybrané sedmičky – Jerry Garciu), kteří mají společné to, že jsou mrtví. Ale společného toho mají mnohem víc. Což ostatně dokazují „mezikapitoly“ nazvané podle něčeho významného, co vybranou sedmičku osobností spojuje. Mezi vybranámi se tedy ocitli: Jimi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison, Elvis Presley, John Lennon, Kurt Cobain a Jerry Garcia.

Všechny příběhy jsou napsány čtivě a poutavě, v každém je popsán celý život ustřední postavy a rozebrána hudební dráha. Autor vše popisuje drsným jazykem a nijak se nevyhýbá ani ostřejším slovům, což mi v tomhle případě nevadí, protože jejich použití není samoúčelné, což u jiných knih občas bývá. V každém příběhu jsem se dozvěděl o konkrétním muzikantovi něco nového a překvapivého. Asi nejvíc mě překvapilo, že John Lennon svou první ženu často mlátil a vůbec nebyl tak mírumiluvný, jak by se z jeho písniček mohlo zdát. A co by to bylo za knihu mrtvých, kdyby se vyhýbala smrti? Takže u všech muzikantů je tento okamžik poměrně detailně popsán. Ve třech příbězích, konkrétně u Hendrixe, Morissona a Cobaina autor předkládá konspirační teorii o jejich zavraždění. Musím říct, že nejpřesvědčivěji tato teorie vypadá v případě Kurta Cobaina.

Co lze v knize vyčíst? Hlavně asi hodně chudá fotopříloha, fotek mohlo být víc, z koncertů i ze soukromí jednotlvých aktérů. S volbou protagonistů souhlasím, s jedinou vyjímkou – Jerry Garcia – místo něho bych si dovedl představit profily jiných „slavných  nebožtíků“ namátkou např. Freddie Mercury, John Bonham, Sid Barrett a takhle bych mohl pokračovat dál. Nicméně autorova volba padla na mě nepříliš známého Garciu. Českému vydání bych ještě vytkl trošku nepřirozené přidávání koncovky -ová k ženským jménům. Hlavně v případě Janis Joplin jsem si na důsledné používání českého tvaru Joplinová nemohl dlouho zvyknout, ale ani taková Cobainová nebo Lennonová nezní moc přirozeně.

I přes tyhle drobné nedostatky je Rocková kniha mrtvých hodně zajímavým čtením a s klidným svědomím můžu investici do ní doporučit.

Vydalo nakaladatelství Jota, s. r. o., v roce 2010
ISBN: 978-80-7217-742-4