Coctejl ala Motejl, Blue Rocket

10. 7. 2019 – Klub Vagon, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv skupiny Blue Rocket (ilustrační foto)
Publikováno: 16. 7. 2019

Blue Rocket

Blue Rocket

Program rockového klubu Vagon na Národní třídě lákal desátého červencového dne na dvě sice méně známé, ale zajímavé kapely. Tou první byla teplická parta BLUE ROCKET, kterou na tamní pódium doprovodila pražská COCTAIL ALA MOTEJL (CaM).

Jako by CaM chtěli dostát svému názvu, do svého asi hodinového setu namíchali posluchačům pestrý žánrový koktejl, ve kterém byly příměsi rocku, funky, latiny i rapu. Ačkoliv na pódiu byla kapela ve standardním rockovém obsazení: zpěv, kytara, basa, bicí. Z reproduktoru se občas ozýval i zvuk trubky.

Hudebně se žádný z hráčů nijak nevymykal z muzikantského průměru. Skupině ovšem nelze upřít snahu o vtipné písničky. Texty takových jako Rychlejší než já nebo Krokodýl nepláče docela pobavily. Obě písničky pocházejí z desky Plnej jedu (2015). I přesto, že si do klubu našlo ten večer cestu poměrně hodně fanoušků, kapele se pod pódium podařilo přilákat jen málo z nich.

Zatímco o předchozí formaci jsem toho před koncertem moc nevěděl, o kapele ze severu Čech mi bylo známo, že její řady nedávno rozšířil výborný kytarista Michal „Růžena“ Chroňák. Ten je známý především ze svého působení v blues rockových Krausberry.

Kapela s menšími přestávkami existuje už od roku 1997. Za tu dobu vydala tři CD a jedno DVD a na pódiích se setkala s takovými jmény světového rocku jako Nazareth nebo Ken Hensley. Díky Chroňákově přítomnosti by si někdo mohl myslet, že Blue Rocket se prezentují obdobným stylem jako Krausberry. To je však omyl. Teplická parta sází na jednodušší bigbít, v němž lze občas možné zaslechnout prvky jižanského rocku. Někdo může v jejich tvorbě objevit vliv slavného Kabátu, inu popřít nelze ani jednu z těchto charakteristik.

Faktem však zůstává, že nástupem Blue Rocket se prostor pod pódiem jakoby mávnutím kouzelného proutku zaplnil. Kapela servírovala spokojenému publiku písničky ze své poslední desky Vařím si čaj (2016). Tu zastupovala například pomalá Čaj nebo svižnější Ber si. Z debutového alba Starej kmen (2009) zazněla Route 66.

Pokud bych měl Blue Rocket něco vytknout, byla by to určitě přílišná hlasitost zvuku,  na zdejší prostor až zbytečná. Je to škoda, protože pokud by pan zvukař trochu ubral na intenzitě, mohlo jít o celkem příjemný poslech.

Před poslední písničkou Na, na, na si bubeník Tomáš Lázňovský prohodil místo s kytaristou Janem Černým. Musím uznat, že oba  se bez problémů zhostili nástroje svého kolegy. Celkově to byl příjemně strávený rockový večer, který si někdy rád zopakuji.