Krausberry – malá parta

Balbínova poetická hospůdka, Praha – 19. 5. 2015
Foto: Kačka Smidová
Korektury: Tereza Kvášová

Krausberry

Ačkoliv na koncerty KRAUSBERRY chodím poměrně často, ještě nikdy jsem je neviděl v tzv. ‚malé partě‘. Zpětně se skoro stydím, že jsem vlastně ani nevěděl, kdo v ‚malé partě‘ hraje. Jasné mi bylo jen to, že se koncert neobejde bez ústřední postavy, tedy bez Martina Krause, ale to, že se vedle něho objeví i Jiří Kredba, zvaný ‚Ježek‘, který tentokrát hrál na kontrabas, a kytarista Mário Císař, mi bůh ví proč došlo, až když jsem ‚malou partu‘ viděl na pódiu. Tak tedy, svou premiéru téhle verze Krausberry jsem si prožil v příjemném prostředí vinohradské Balbínky, a premiéra to byla hodně veselá.

Pár dní před koncertem oslavil Martin Kraus kulaté narozeniny, a proto měl celý večer výjimečnou příchuť pokračující oslavy. Postaral se o to dílem i sám Martin, když osobně na každý stůl naservíroval malé občerstvení, dílem se o to postaraly také dárky, které zpěvák v průběhu večera dostal. Poté, co Kraus na výbornou zvládl hostitelskou roli, začala konečně znít muzika. Hned úvodní pecka mě hodně potěšila, jednalo se totiž o moje oblíbené „Ohníčky“, které kapela naživo nehraje až tak často. Na setlistu bylo vůbec dost písniček, které se na běžných koncertech Krausberry nehrají, a tak jsem si mohl poprvé naživo vychutnat takové skladby jako „Ve stínu lípy“, „Náš dům“ či jiné méně známé písně. Mezi jednotlivými písničkami bavil publikum Martin Kraus velmi vtipnými průpovídkami, které, tak jak už je jeho zvykem, vždy konkrétně adresoval na někoho z přítomných diváků. Tentokrát se jeho hlavní ‚obětí‘ stala ‚Kleopatra‘.

Krausberry

Další část setlistu tvořily hudební perličky a ‚coververze‘ spřízněných autorů druhdy slavné hanspaulské scény. K takovým perličkám patřily třeba „Automobil“ od Žlutého psa nebo Hlasův „Krásnej dar“ (tuto píseň ovšem Krausberry přejmenovali na „Sára“). Jistým překvapením pro mě bylo, že se občasných doprovodných vokálů zhostil také ‚Ježek‘, který jich při velkých koncertech mnoho neodzpívá. Na setlistu samozřejmě nemohly chybět písně, které ve ‚velké partě‘ znějí pravidelně. Ať už to byly písně jako „Pražáci“, „Kořenová zelenina“ či „Můstek“, bylo zajímavé si tyhle věci poslechnout v úpravě pro ‚malou partu‘. Tak jako jindy byl i tenhle večírek předělen, tentokrát opravdu nedlouhou přestávku.

Krausberry

Po nezbytném doplnění tekutin se hudebníci vrátili na pódium stejně dobře naladěni, jako z něho odešli. Po první písničce si Martin všiml Poletuchy, která na pódium během přestávky ‚přilétla‘ a která svírala první dárek. Po jeho rozbalení a jak jinak než vtipném okomentování pokračoval koncert kultovní písní „Slunečný hrob“ – tato  písnička na publikum dokonale zabírá i ve své komornější úpravě. Po klidnější pasáži přišla na řadu vypalovačka „Horoskop“, ve které Martin popletl jednu sloku. Obyčejně jsem na takovéto výpadky docela háklivý, ale je to snad tou pohodou, která v Balbínce vždy panuje, ale stejně jako při nedávném ‚balbínkovském‘ koncertě Luboše Pospíšila jsem i Martinovi jeho drobné zaváhání mile rád odpustil. Jaksi mimo hlavní program zařadilo trio slavné zálesácké odrhovačky „Niagára“, resp. „Bedna od Whisky“, na které se publikum překvapivě chytlo a začalo nadšeně jednohlasně táborákové šlágry zpívat. Až jsem si chvíli myslel, že jsem omylem přišel na sraz starých kamarádů odkudsi z posázavské osady. Když ale zahoukal přijíždějící „Vlak na Kolín“, ocitl jsem se naštěstí zpět v Balbínce. Jenže když „Vlak na Kolín“ opravdu odjel, přiblížil se závěr večera. Muzikanti se pomalu začali odebírat z pódia, na které se po krátkém vytleskávání ještě dvakrát vrátili. Definitivní tečku za tímhle báječným večerem obstarala komorněji laděná „Za starejch časů“.

Krausberry

Tak jsem prožil již svůj druhý ‚balbínkovský‘ koncert a definitivně jsem si uvědomil, že občas si zajít na koncert, kde je důležitější pohoda a dobrá nálada než množství decibelů není vůbec špatné.

Krausberry