Blues Session, Afterglow

Klub Vagon, Praha – 8. 2. 2016
Foto: Kačka Smidová

Blues Session

Kapela AFTERGLOW koncertuje v pražském klubu Vagon poměrně často. Ke svým koncertům si s oblibou zve zajímavé hosty a nejinak tomu bylo i při jejich posledním vystoupení. Tentokrát si Aftreglow  pozvali hosta opravdu exkluzivního – kapelu BLUES SESSION. Jelikož mám muziku obou kapel hodně rád, neváhal jsem ani na okamžik a do Vagonu se vypravil.

Dalo se očekávat, že spojení dvou výborných kapel do Vagonu přiláká přeci jen více lidí, než když Afterglow koncertují s nějakou méně známou kapelou. Tento předpoklad byl sice částečně naplněn, ovšem kdo čekal zaplněný klub, musel být zklamán, neboť tolik fanoušků si do klubu cestu opravdu nenašlo. Nicméně ani tento fakt nezabránil tomu, aby se s mírným zpožděním na pódiu objevila kapela Blues Session. Kapela dodnes čerpá z odkazu svého zakladatele Petra Kalandry. A to je moc dobře, protože Kalandrou předělávané hitovky velkých světových autorů jsou zkrátka jedinečné. A jednou z těchto jedinečných písní je také skvělá věc „Břímě“ od kapely The Band, která obstarala úvod koncertu. Protože jsou Blues Session přece jen trošku početnější kapelou, museli se její členové na malém pódiu, které ve Vagonu je, cítit trochu jako sardinky. Ale zdálo se, že to nikomu příliš nevadilo. Ústřední postavou se po smrti Petra Kalandry se stal Jaroslav ‚Olin‘ Nejezchleba, který na koncertech běžně hraje mimo jiné také na housle ‚speciálně’ připevněné kolem pasu.

Blues Session

Ty ovšem ve Vagonu neměl. Možná i proto byl playlist pro tento koncert trošku upraven a zkrácen, takže z něj některé víceméně tradiční písně jako třeba „Honduras“ nebo „Horský lázně“ vypadly. Bez jiných, ke kterým patří třeba „Moje místo“ zpívaná krásným sametovým hlasem Pavla Skály, by to naopak nešlo. Jelikož Olin tentokrát neměl housle, stala se jeho hlavním nástrojem kytara a samozřejmě také zpěv. V jeho podání jsem si jako vždy vychutnával pecky „Bohové“ a „Konec básníka“ nebo Mertovu „Mr. Jing a Mr. Jang“, kterou Olin doprovodil vtipnou historkou o autoru písně Vladimíru Mertovi. Olin měl vůbec vtipných hlášek povícero. Jednou z nich třeba donutil část přítomných, aby opustili svá místa u stolů a přišli pařit před pódium. Písní „Duben“ se zase vzpomínalo na jiného velikána české muziky, Petra Skoumala. Protože čas tohoto koncertu byl omezen více než kdy jindy, neboť na svou příležitost čekala další skvělá parta, museli Blues Session končit.  Závěr koncertu obstarala pecka „Skladník“. Hodinka vyplněná příjemným poctivým bigbítem, kterou si při nejbližší příležitosti rád zopakuji.

Afterglow

Kapelu Honzy Holečka Afterglow jsem si oblíbil natolik, že na jejich koncerty chodím v podstatě každý měsíc a jejich pestrá směs jižanského rocku, blues a hardrocku mě pořád moc baví. Tentokrát jsem se ale na jejich vystoupení těšil přeci jen o něco víc. Honza Holeček si totiž před časem pořídil klasické hammondky, se kterými měl ten večer premiéru, což mě jakožto milovníka klasického ‚hammonďáckého‘ zvuku moc lákalo. Přestavba pódia trvala trochu déle, než jsem v případě Afterglow zvyklý, ale to bylo zapříčiněno právě instalací hammondek, takže jsem delší pauzu chápal. Jakmile kapela spustila, byl jsem okamžitě ve svém živlu. Těšil jsem se, až Honza svým nástrojem rozezní opodál stojící lesslie bednu a nemusel jsem ani příliš dlouho čekat, protože legendární klávesy zněly hned v první skladbě „Same Old Story“. A zvuk to byl opravdu parádní. Ačkoliv se koncertní setlist Afterglow zatím příliš nemění, není to na škodu, podstatné je, že muzika je to skvělá a zahraná od srdce. Nicméně čím déle jsem Afterglow poslouchal, měl jsem pocit, že by nebylo od věci hammodky mírně stáhnout, protože ostatní nástroje i Honzův zpěv byly trošku upozaděny. To je ale jen malá připomínka k jinak skvěle znějící a šlapající kapele. Kromě vlastních věcí hraje Afterglow i skvělé předělávky starých bluesových standardů, jakými jsou takové věci jako „Stormy Monday“ nebo „Going Down“, které znějí v jejich podání perfektně. Bohužel také setlist Afterglow musel být poněkud zkrácen, což je docela škoda. Proto by možná nebylo od věci uvažovat o posunutí začátků některých ‚vagóňáckých‘ koncertů tak, aby si fanoušci mohli beze zbytku vychutnat účinkující kapely a na druhou stranu se domů dostali ještě v rozumnou dobu. Nicméně i tak byla ta hodinka, kterou měli Afterglow pro svůj set vyhrazenou, moc příjemná.

Afterglow

Ten večer ve Vagonu zahrály dvě skvělé party, což musel ocenit každý fanoušek dobrého bigbítu. Takže pro příště si už zbývá jen přát, aby přišlo zase o něco více diváků.

Celá fotogalerie: