Krausberry

Vagon klub – 17. 9. 2014

Po delší koncertní odmlce jsem se vydal do svého oblíbeného klubu Vagon kde hráli mojí velcí oblíbenci Krausberry. Těšil jsem se, že si užiju další z vydařených bigbítových večerů, jenže tentokrát jsem se bohužel dočkal zklamání.

Opožděný začátek bych ještě Krausovcům odpustil, zvlášť když na úvod zazněla jedna z největších pecek kapely – „Můstek“, tu jsem si ještě snažil užít, ale když skladba dozněla začal jsem tušit, že to tentokrát není ono. Ale v tu chvíli jsem nad kapelou ještě hůl nelámal. Bohužel se moje tušení začalo stávat smutnou realitou a ve Vagonu se pro tentokrát nevytvořila ta správná energie což se s dalšími skladbami nezlepšilo. Takže pecky jako „Neříkej mi Baby“, „Kořenová zelenina“, „Bazar, zastavárna“ nebo „Emil“ jsem si tentokrát moc neužil. Mírné oživení přišlo s blokem písniček ve, kterých Martin Kraus hrál na akustickou kytaru takže nemohla chybět obligátní „Nálada“ a zejména pak „Za starejch časů“. Nicméně koncert byl stále poněkud rozpačitý. Když byla asi po odehraných 50 minutách ohlášená přestávka, která se tentokrát protáhla bezmála na třičvtrtě hodiny byl jsem dost otrávený.

Už před začátkem druhé půli jsem byl rozhodnutý nevydržet do konce koncertu přesto jsem ještě na pár písniček chtěl snad ze zvědavosti zůstat. Musím bohužel konstatovat, že tentokrát mě Krausouva „Country“ vsuvka, kterou se tentokrát stala táborová odrhovačka „Děti z Pirea“ vůbec nenadchla, evidentně se, ale líbila publiku proto se dočkala opakování mezi dalšími písničkami. Už, už jsem se chystal odejít když zazněli první tóny klasiky „Sluneční hrob“, kterou mám v podání od Krausberry hodně rád takže jsem ještě vydržel. Nutno říci, že zklamán jsem nebyl. Celkově však byly Krauberry ten večer jakoby bez energie a já bez nálady a to je velká škoda.